Tiskové zprávy

National Pandemic Alarm: Češi mění názor – téměř polovina se chce nechat očkovat

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 15.–18. ledna 2021. Výsledky komentuje Business & Research Director Nielsen Admosphere Tomáš Hynčica.

S touto vlnou je zaveden také nový index, a to index ochoty k očkování, který znázorňuje míru ochoty lidí nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti), ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.


Ochota nechat se očkovat je se začátkem nového roku vyšší než v předchozích měsících

Index ochoty k očkování je novým indexem, který je poprvé spuštěn s touto vlnou projektu. „Index ukazuje, do jaké míry jsou lidé ochotní nechat se očkovat proti COVID-19. Zařadili jsme ho, protože v rámci National Pandemic Alarm chceme neustále reflektovat ta nejaktuálnější témata spojená s pandemií. Bude rozhodně zajímavé sledovat, zda a jak se vyvine postoj společnosti k očkování například i v návaznosti na státní očkovací kampaň,“ říká k novému indexu Tomáš Hynčica, jednatel Českého národního panelu a zároveň Business & Research Director Nielsen Admosphere.

Aktuálně je ochota k dobrovolnému očkování nejvyšší na Slovensku (52 bodů), potom následuje Česko a Polsko (obě 50 bodů). Naopak menší ochota je mezi respondenty v Maďarsku (44 bodů) a nejméně v Bulharsku (na 34 bodech).

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé ve věku 55 a více let a také lidé s vyšším vzděláním. Napříč všemi zeměmi jsou k očkování proti COVID-19 svolnější o něco více muži než ženy (v ČR činí rozdíl 11 bodů).

Index důvěry ve státní aparát je v Česku, na Slovensku a v Maďarsku zhruba na stejné hodnotě jako v prosinci 2020. V Česku a na Slovensku jde o jedny z nejnižších hodnot ze všech dosud naměřených od března 2020. Snížení indexu důvěry ve státní instituce a vládu jsme po Novém roce zaznamenali v Bulharsku a Polsku. Zde se hodnoty snížily zhruba o 2 body.

Index paniky se i po Novém roce drží na mírně zvýšené hodnotě (60 bodů), která signalizuje, že Češi mírně panikaří – i když ještě ne tolik jako na jaře. Nynější stupeň indexu paniky odpovídá naměřeným hodnotám na konci dubna a v říjnu předchozího roku. Hodnota indexu narůstá také na Slovensku (o 3 body). V Polsku se hodnota indexu od prosince nezměnila. Nejlépe je na tom s panikou Bulharsko, kde od prosince klesla hodnota indexu o 6 bodů. Souvisí to zejména s příznivější epidemiologickou situací v této zemi. Panika se také mírně snížila u Maďarů (o 3 body). Vyšší panika se napříč zeměmi objevuje u dotazovaných nad 45 let věku.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se dále zvyšuje. V Česku aktuálně o 3 body a nyní se pohybuje na hodnotě, která odpovídá loňskému dubnu. Podobně je na tom Slovensko, kde se hodnota indexu zvýšila o 4 body, a odpovídá tak dopadům na počátku jarní vlny v březnu. V ostatních zemích jsme naopak zaznamenali snížení: největší propad je v Bulharsku (téměř o 5 bodů), ale index se snížil také v Maďarsku (o 1 bod). V Polsku zůstává hodnota stejná jako v prosinci 2020 – a odpovídá stavu na začátku pandemie v březnu.

Míra zkušenosti logicky kontinuálně narůstá ve všech monitorovaných zemích, oproti poslední vlně výzkumu narostla o 12 bodů na Slovensku, o 8 bodů v Česku, o 4 body v Polsku a o 2 body v Maďarsku. V Bulharsku se míra zkušenosti zvýšila pouze o půl procentního bodu, což opět odpovídá tamní příznivější epidemiologické situaci.

Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpandemicalarm.eu

Češi mění názor na očkování proti COVID-19, převládá „ano“

Postoj k očkování proti COVID-19 jsme mezi Čechy v rámci projektu National Pandemic Alarm začali sledovat (v rámci samostatné otázky) v posledních třech vlnách – v říjnu, listopadu a prosinci. Výsledky byly téměř stejné a postoj lidí se neměnil – pro očkování se vyslovila vždy zhruba třetina obyvatel a téměř 50 % bylo proti.

V novém roce jsou však Češi k očkování svolnější – očkovat by se nyní nechalo 46 %, naopak třetina se k očkování nemá, jak ukazuje jedna z otázek, které tvoří základ indexu ochoty k očkování. Vedle těchto skupin jsou však ve vzorku také dotazovaní, kteří zatím nejsou rozhodnuti (18 %), nebo také malé procento těch, kteří očkování podstoupit nemohou, a to například ze zdravotních důvodů, kvůli kterým lékaři vakcínu nedoporučují (2 %). Ochota k vakcinaci je nejvyšší u respondentů starších 55 let, tam dosahuje až 62 %. Naopak nejnižší, 30%, je u věkové skupiny 25–34 let. Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími: z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 %), z žen však „jenom“ 39 %. Z oblastí ČR jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.

Respondenti, kteří by se nechali očkovat proti COVID-19, jakmile to bude možné, by preferovali vakcinaci u praktického lékaře (56 %). Tato preference se objevuje hlavně s vyšším věkem dotazovaných (45+); také lidé na vesnicích by volili tuto možnost ve větší míře než lidé ve městech. Je možné, že tato preference odráží důvěru respondentů ve své praktické lékaře, ale potenciálně také strach z návštěvy míst, kde hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním COVID-19, jako v nemocnicích nebo očkovacích centrech. Již výrazně méně lidí, kteří by se nechali očkovat, až na ně přijde řada, by preferovali očkovací centrum (11 %) nebo nemocnici (3 %). Skoro třetině respondentů pak na místě očkování nesejde (30 %).

Informace o očkování hledají Češi hlavně ve zpravodajství

Co se týče informací o očkování proti COVID-19, jsou pro respondenty nejvyhledávanějším zdrojem zpravodajská média – v 67 % případů. Nejvíce sledovatelů těchto zdrojů je mezi respondenty ve věku 55 a více let, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi z velkých měst.

Dvě pětiny dotazovaných z Českého národního panelu pak řadí mezi své zdroje informací o očkování proti koronaviru veřejně vystupující odborníky a vědce (40 %) – u těchto autorit hledají informace rovněž spíše starší respondenti nad 55 let a vysokoškoláci – nebo také sociální sítě (40 %), kde informace hledají naopak častěji mladší věkové skupiny do 24 let a lidé se základním vzděláním.

Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky Ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí (29 %). Ze základních sociodemografických skupin je najdeme v pomyslném žebříčku TOP 3 zdrojů pouze u vysokoškolsky vzdělaných (čerpá je tam 35 % z nich). Podobně důležití jsou jako zdroj informací o vakcinaci naši přátelé, známí a rodina (25 %). Právě k okruhu blízkých se pro informace obrací o něco častěji mladší lidé do 34 let, také ženy.

Výše popsaný index ochoty k očkování v Česku je nejnižší ve skupině 25–34 let (38 b.) a podprůměrných hodnot dosahuje také ve skupinách 35–44 let (43 b.) a 15–24 let (44 b.). Tyto kategorie mají mimo jiné společné i to, že častěji starší respondenti čerpají informace o očkování odjinud než ze zpravodajských médií nebo od odborníků.

„Zajímavé také je, že právě ona nejméně ochotná věková skupina 25–34 let ve výzkumu nejčastěji odpovídala, že ani žádné informace o očkování nevyhledává (v 19 % případů – celkový průměr přitom činí 10 %),“ komentuje výsledky Tomáš Hynčica, jednatel ČNP.

Naopak ve zvýšené míře dostávají respondenti do 34 let věku informace k očkování od známých, přátel nebo členů rodiny (rozdíl je zde 12 procentních bodů oproti průměru celého vzorku). A nejmladší skupina 15–24 let navíc naprosto vyniká v čerpání informací k očkování ze sociálních sítí (72 % oproti 40 % celkového průměru). „Konkrétní souvislost mezi povahou zdrojů a ochotou k očkování sice nelze z těchto otázek jednoznačně potvrdit, data ale nabízejí zajímavý vhled k zamyšlení,“ dodává Tomáš Hynčica.

Testovali se hlavně lidé s příznaky onemocnění

Ve výzkumu Českého národního panelu jsme se také ptali na to, jestli se v uplynulých měsících v rozmezí říjen 2020 – leden 2021 nechali respondenti testovat na COVID-19. Odpověď ano volila zhruba třetina dotazovaných, přičemž 14 % podstoupilo PCR test a 12 % antigenní test. Pouze jednotky procent byly na obou typech testu. Zbylých 70 % vzorku se testovat nenechalo.

U těch, kteří se nechali testovat na COVID-19, byla nejčastějším důvodem přítomnost příznaků onemocnění COVID-19 (31 %). Že bylo vyzváno hygienickou stanicí, deklarovalo 22 % dotázaných. Stejné procento si chtělo testem pouze potvrdit, že nejsou pozitivní, a tudíž nenakazí své příbuzné a okolí (22 %) – což byl pravděpodobně také silnější důvod před Vánoci, které řada lidí trávila v rodinném kruhu. Shodných 22 % se na test dostavilo, protože tito respondenti sami věděli o kontaktu s nakaženým, nebo je o něm informovala některá z aplikací (jako eRouška).

Výsledek většiny testovaných byl negativní na přítomnost COVID-19 (72 %), pozitivní byl v posledních čtyřech měsících pouze u třetiny testovaných respondentů (31 %).


Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.