2/6/23

Český divák sleduje téměř 4 hodiny TV denně, projekt měření sledovanosti změřil v posledním roce 769 tisíc pořadů na 90 stanicích

Každý rok 2. června tradičně slavíme Den peoplemetrů. Je připomínkou startu vůbec prvního elektronického měření sledovanosti televize, které pod hlavičkou Asociace televizních organizací začalo v ČR v roce 1997.

Projekt měření sledovanosti televize doznal za 26 let své existence celou řadu změn a technických inovací. Ve své dnešní podobě nese oficiální název Projekt crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM). Kromě tradičního lineárního vysílání televize přináší také data o odložené sledovanosti, sledovanosti videoobsahu na digitálních platformách i dlouhou řadu dat z podpůrných výzkumů o chování české populace – Kontinuálního/Zaváděcího výzkumu (KV/ZV) a LifeStyle Survey (LSS). Projekt v celé šíři realizuje pro Asociaci televizních organizací už 21. rokem společnost Nielsen (od roku 2002 jako Mediaresearch a později jako Nielsen Admosphere).

Jednatelem Asociace televizních organizací se od 1. června stal Michal Jordan. Ve funkci střídá Vlastu Roškotovou, která v čele ATO působila 12 let.

Ředitelé řádných členů ATO s původní jednatelkou i novým jednatelem, zleva: Marek Singer (Prima), Petr Dvořák (ČT), Petr Chajda (ASMEA), Vlasta Roškotová, Daniel Grunt (Nova), Michal Jordan, Štěpán Wolde (Óčko), Michaela Suráková (Atmedia), Ivan Mikula (Televize Seznam)

A kdy jindy než na Den peoplemetrů se podívat na příklady zajímavých čísel, která přináší jednotlivé složky tohoto unikátního českého projektu?

Na začátek je namístě připomenout, že český projekt měření sledovanosti TV má velmi vysokou úroveň. Jde o nejrozsáhlejší mediální výzkum v ČR. Jeho peoplemetrové části (tzv. PEM TV, tedy měření sledovanosti na televizorech) se účastní reprezentativní vzorek 1 900 českých domácností, což odpovídá 4 350 jednotlivcům starším 4 let. Panel svým poměrem vůči celkové populaci ČR předčí i řadu zemí světa, které mají podstatně delší tradici měření sledovanosti. V digitální části (tzv. PEM D) projekt přináší data o sledovanosti videoobsahu na webech a v aplikacích zapojených médií, a to na počítači, tabletu, mobilním telefonu i přes HbbTV v chytré televizi (přes „červené tlačítko“).

Zajímavosti z dat

Kromě hodnot sledovanosti jednotlivých pořadů můžeme z měření například vyčíst, že průměrný český divák starší 15 let trávil v roce 2022 sledováním televizního vysílání 3 hodiny a 44 minut denně. Týdně pak televizi sleduje na 83 % Čechů starších 15 let.

V posledním roce (tedy od posledního Dne peoplemetrů v roce 2022 do dneška) bylo na českých televizních stanicích odvysíláno bezmála 769 tisíc pořadů delších než 2 minuty. Změřeno a reportováno bylo v tomto období na 90 samostatných TV kanálů.

Data digitální části projektu dále ukazují, že na webech a v aplikacích zapojených médií uživatelé celkově odsledovali dohromady v posledním roce čas odpovídající téměř 20 tisícům let, což je 249 průměrných lidských životů (uvažujeme-li o průměrném věku dožití 80 let).

Nejvíce času uživatelé věnovali online sledování na počítači, na druhém místě na smart TV. Třetí nejdelší dobu strávili sledováním videoobsahu zapojených médií na smartphonech a zdaleka nejkratší pak na tabletu.

Zajímavé informace pravidelně přináší také zmiňovaný Kontinuální výzkum (KV), který má za úkol mapovat změny v charakteristikách TV populace. Proto se realizuje každý rok, a to na vzorku minimálně 12 tisíc domácností. Poslední celoroční výsledky například uvádějí, že převládajícím způsobem příjmu TV stanic je v ČR stabilně pozemní digitální vysílání. Dle výsledků z roku 2022 ho využívá 56 % televizních domácností (některé v kombinaci s dalšími typy příjmu). Příjem kabelového nebo IPTV („internetového“) vysílání aktuálně deklaruje 37 % českých domácností. Třetí místo pak patří satelitnímu vysílání (18 %).

Výzkum LifeStyle Survey (LSS) do projektu PCEM doplňuje informace o životním stylu a mediálním chování respondentů. Data z roku 2022 nám například ukazují, že mezi denními mediálními aktivitami u Čechů stále vede sledování živého TV vysílání (69 % se mu věnuje denně). Na druhém místě je prohlížení webu, vyhledávání a psaní/čtení e-mailů, kterým se denně zaobírá 59 % lidí, a třetí místo patří sociálním sítím, které denně využívá 47 %.

„Den peoplemetrů v současnosti není už jen oslavou elektronického měření lineárního TV vysílání za pomoci peoplemetrů, ale oslavuje projekt, který realizujeme pro ATO, v celé jeho šíři. V důsledku také vyzdvihuje technologický pokrok, na který se snažíme rychle reagovat – v minulosti například přidáním možnosti datového reportingu v reálném čase, nebo v roce 2018 začátkem reportování digitální sledovanosti. Důležité jádro celého projektu ale nadále tvoří necelé dva tisíce českých domácností, které poctivě přihlašují svoji sledovanost na peoplemetrech. Za účast v našem panelu jim patří obrovský dík,“ komentuje Petr Matyáštík, Market Leader Nielsen.

„Televize jako mediatyp prochází průběžnou technologickou změnou, kdy televizní diváci stále více využívají nové možnosti sledování, které jim moderní doba nabízí. Projekt měření televizní sledovanosti se vyvíjí spolu s mediatypem a nadále garantuje televiznímu a mediálnímu trhu trvalou kvalitu, na kterou se může spolehnout. Věřím, že projekt se díky kvalitní práci realizátora a kooperativnímu prostředí na trhu i v budoucnu vyrovná s novými technologickými výzvami a nadále zůstane pevným bodem našeho mediálního světa,“ doplňuje Michal Jordan, jednatel Asociace televizních organizací.

arrow_back
Zpět na přehled článků
arrow_back
Zpět na titulní stranu