Tiskové zprávy

Alkohol v době pandemie pijeme nejčastěji doma ve společnosti členů domácnosti, zvýšilo se také procento těch, kteří pijí sami

Nová data výzkumu společnosti Nielsen Admosphere ukazují, že ačkoli konzumenti alkoholu v Česku pijí během pandemie o něco méně, tak poměrně velká část přesunula své pití domů: o 20 procentních bodů se oproti stavu před pandemií zvýšilo procento těch, kteří pijí doma sami, a o 17 procentních bodů narostl počet lidí, kteří doma pijí ve společnosti dalšího člena domácnosti. Alkohol také Češi v době pandemie častěji konzumují při sledování televize (nárůst o 14 procentních bodů).

Březnový výzkum realizovala výzkumná agentura Nielsen Admosphere formou online sběru na vzorku 460 respondentů z internetové populace starší 18 let z Českého národního panelu.

Nedávný výzkum Nielsen Admosphere ve spolupráci s kampaní Suchej únor ukázal, že během pandemie lidé konzumují alkohol o něco méně, čemuž nahrálo i nutné omezení sociálních kontaktů a dalších příležitostí k pití alkoholu. „Výsledky aktuálního březnového výzkumu ukazují, že současná vlna pandemických opatření a s ní spojená další omezení kontaktů opět mírně snížila konzumaci alkoholu v méně rizikových skupinách (patrný posun z frekvence 2–4x měsíčně do kategorie 1x měsíčně), zatímco v rizikovějších skupinách, které pijí alkohol několikrát týdně, zůstala konzumace na stejné úrovni jako v únorovém výzkumu,“ komentuje výsledky výzkumů Hana Friedlaenderová, Senior Research & Insights Manager Nielsen Admosphere.

V aktuálním výzkumu jsme se však zejména zaměřili na to, v jakých situacích a v jakém prostředí lidé nejčastěji pili alkohol před pandemií a kde a jak ho pijí během pandemie.

Zatímco před vypuknutím pandemie pili dotázaní dle vlastních slov nejčastěji při posezeních s přáteli a blízkými (58 %) nebo na oslavách či během svátků (54 %), v současnosti logicky vede pití doma ve společnosti partnera, člena rodiny nebo spolubydlícího – uvádí ho 57 % respondentů, tedy o 17 procentních bodů více při srovnání s odpověďmi za období před pandemií. Ve větší míře tak odpovídaly ženy. Druhé místo aktuálně patří oslavám a svátkům, tedy stejně jako před pandemií, avšak toto procento je v současnosti logicky o něco nižší – 45 %. Pití při posezení s přáteli a blízkými se ani v současné době nevzdalo 34 % respondentů, ve větší míře se jedná o mladší ročníky.

Z příležitostí v domácím prostředí pozorujeme nárůst také u pití o samotě, ke kterému se nyní uchylují dvě pětiny lidí, zatímco před pandemií to byla pětina. Tato tendence je obecně (jak před pandemií, tak nyní) příznačnější pro muže a také stoupá spolu s vyšším věkem respondentů. Asi není překvapením, že se k ní zároveň uchylují ve výrazně větší míře silní (rizikoví) konzumenti alkoholu, tedy ti, kteří se napijí vícekrát za týden. V současné situaci také stoupl počet lidí pijících při sledování televize: momentálně jich je mezi konzumenty alkoholu čtvrtina, zatímco před pandemií to bylo 11 %.

Hana Friedlaenderová k výsledkům dále poznamenává: „Slabší konzumenti alkoholu (1–4x měsíčně) mají ve srovnání se silnějšími popíjení alkoholu častěji spojené s nějakou sociální aktivitou, jako je posezení s přáteli nebo blízkými nebo společenská událost typu koncertu, sportovní události a podobně. Oproti tomu silnější konzumenti alkoholu (několikrát týdně) i v době před pandemií častěji popíjeli doma sami.“

Psychické rozpoložení veřejnosti v době pandemie a konzumace alkoholu

Zhruba třetina české (internetové) veřejnosti hodnotí své psychické rozpoložení v době pandemie jako spíše dobré nebo velmi dobré, čtvrtina naopak jako spíše špatné nebo velmi špatné. O něco více než dvě pětiny jsou momentálně v „neutrálním“ rozpoložení, tedy necítí se ani dobře ani špatně. Výsledky výzkumu ukazují, že po psychické stránce pandemie více dopadá na ženy, mladší a střední generaci (18–44 let) a lidi s nižším vzděláním.

Data z výzkumu neukazují jasný vztah mezi psychickou pohodou v době pandemie a konzumací alkoholu. „Zdá se, že největší psychickou pohodu vykazují umírnění konzumenti alkoholu, kteří konzumují alkohol zhruba 2–4x měsíčně. Výsledky naopak naznačují, že okrajové skupiny nekonzumentů i rizikových konzumentů vykazují vyšší podíl lidí s horší psychickou pohodou a naopak nižší podíl lidí, kteří hodnotí svůj aktuální psychický stav jako spíše nebo velice dobrý. Vzhledem k nízkému zastoupení respondentů v okrajových skupinách by však bylo dobré tyto hypotézy ještě podrobněji prozkoumat,“ dodává Hana Friedlaenderová.

Alkohol v době pandemie pijeme nejčastěji doma ve společnosti členů domácnosti