Tiskové zprávy

ATO: Koronavirová krize potvrdila dominanci televize mezi médii

Kdy jindy než u příležitosti blížícího se Světového dne televize (21. listopadu) si připomenout, jak důležitý rok toto médium letos zažívá. Pandemie COVID-19 zejména potvrdila dominantní význam televize mezi mediatypy: z pohledu televizní sledovanosti jsme letos zažili rekordní jaro a nyní jsme svědky i rekordního podzimu. A to vše i na nové vysílací platformě DVB-T2.


Data o sledovanosti vychází z Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu (PCEM), kterého se účastní reprezentativní vzorek 1 900 domácností vlastnících TV přijímač, což odpovídá 4 450 jednotlivcům. Projekt realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací.


Tak vysokou sledovanost, jakou jsme zaznamenali  v minulém měsíci, nenaměřil český peoplemetrový projekt v žádném z minulých říjnových měsíců od začátku projektu v roce 1997. Denní sledovanost v cílové skupině diváků starších 15 let představovala 4 hodiny a 18 minut, což je ve srovnání s průměrnými hodnotami stejného měsíce za poslední tři roky o 35 minut více. Televize je však i z dlouhodobého hlediska médiem, se kterým lidé tráví nejvíce času. Převládajícím způsobem příjmu zůstává v českých domácnostech pozemní digitální vysílání. „Nebývalý nárůst televizní sledovanosti a dokončení přechodu na vyšší technologický standard DVB-T2 jsou bezesporu dva mimořádné aspekty, které je třeba u příležitosti letošního Světového dne televize zmínit,“ potvrzuje jednatelka Asociace televizních organizací Vlasta Roškotová.

Letošní pandemie COVID-19 připravila i mediálnímu prostředí řadu nových situací a zkušeností, v případě televize však zejména potvrdila její roli jako mimořádně významného zdroje informací a způsobu trávení volného času. Z křivek následujícího grafu je patrné, že zejména v některých měsících roku dosahovala sledovanost v divácké skupině 4+ v porovnání s průměrem za předchozí tři roky opravdu vysokých hodnot. „Může za to nepochybně pandemie koronaviru, která nás jednak ve větší míře uzavírá v našich domovech, kde je nám často televize přirozeným společníkem, a jednak vzbuzuje velký hlad po informacích. A těch televize, zejména v době krize, přináší obrovské množství,“ komentuje výsledky předsedkyně představenstva Nielsen Admosphere Tereza Šimečková. Říjen 2020 se z pohledu sledovanosti dokonce stal nejsilnějším ze všech říjnových měsíců od začátku peoplemetrového měření v roce 1997.

Nárůst sledovanosti je v době pandemie patrný ve všech cílových skupinách české populace – celkově šlo během jarní vlny ve skupině 4+ o nárůst čtvrtinový, během podzimní vlny pak o 20 %. U některých skupin obyvatel se však projevil o něco výrazněji než u jiných: na jaře v období prvního nouzového stavu to byli například žáci a studenti (+44 %), nejvyšší ABCDE socioekonomická skupina „A“ (+41 %), lidé s VŠ vzděláním (+38 %) či ekonomicky aktivní (pracující) diváci (+33 %). Během podzimní vlny pak výrazněji narůstá sledovanost (i když už s menší meziroční změnou než na jaře) ve skupině „A“ dle ABCDE socioekonomické klasifikace (+34 %), u diváků z Prahy (+28 %), u vysokoškolsky vzdělaných (+28 %) a čtvrtinový nárůst (+25 %) zaznamenala také skupina žáků a studentů.

Co se týče času stráveného sledováním různých typů pořadů v době pandemie, výrazný nárůst letos v obou vlnách zaznamenaly z logických důvodů hlavně zpravodajské a publicistické pořady – oba typy pořadů samozřejmě hrají velmi důležitou roli v informování veřejnosti o vývoji pandemie koronaviru a s ní spojených vládních opatření. Velmi dobře si ale vedou i dramatické (seriály a filmy) a zábavné pořady.

Odložená sledovanost a způsoby příjmu televizního vysílání

Dlouhodobě roste díky současnému rozvoji technických možností a proměnám diváckých zvyklostí také takzvaná odložená sledovanost televize, tedy odsledování pořadů později, než byly odvysílány živě. Tuto možnost už nyní domácnostem nabízí například kabeloví a především IPTV operátoři nebo nové typy chytrých televizorů, které obsahují funkci HbbTV (hybridní televize, tzv. „červené tlačítko“). V letošním roce odsledovali diváci v cílové skupině 15+ odloženě (v horizontu 0–7 dní) průměrně přes 22 minut televizního vysílání denně, což představuje nárůst 8 minut oproti loňskému roku.

Peoplemetrový projekt v Česku, respektive jeho nedílná část, Kontinuální výzkum, ukazuje vedle sledovanosti i trendy ve vybavenosti (nejen) televizních domácností. Jeho poslední výsledky například ukazují, jak se v průběhu let v českých domácnostech proměnil způsob příjmu televizního vysílání – tedy nevyjímaje období minimálně posledního roku, kdy lidé museli řešit přechod na DVB-T2. V současnosti (dle výsledků za srpen a září 2020) přijímá TV stanice prostřednictvím pozemního digitálního vysílání 55 % domácností, a to tak nadále zůstává převládajícím způsobem příjmu televize v Česku. Domácnosti mu dlouhodobě dávají přednost před satelitním (21 %), kabelovým (17 %) i IPTV (15 %) příjmem, i když to pro ně v posledním roce znamenalo třeba pořídit si kvůli DVB-T2 přídavný set-top-box nebo rovnou nový televizor, který byl na DVB-T2 připraven.

Satelitní i kabelový způsob příjmu obecně v letech spíše pomalu klesají, naopak mírně posiluje IPTV, tedy digitální televize šířená přes internet.

ATO: Koronavirová krize potvrdila dominanci televize mezi médii