Tiskové zprávy

Každý druhý internetový Čech si myslí, že u nás mají národnostní menšiny alespoň někdy lepší podmínky než většina

Polovina Čechů, kteří jsou aktivní na internetu, se ztotožňuje s tvrzením, že národnostní menšiny mají v České republice lepší podmínky než většina, a to alespoň v některých případech. Každý pátý se pak domnívá, že to platí bezvýhradně. Pokud jde o konkrétní národnostní menšiny v České republice, respondenti ve výzkumu nejčastěji zmiňovali romskou menšinu, názory na její situaci se však různily: zatímco 23 % dotázaných ji u nás považuje za znevýhodňovanou, v očích 63 % Čechů je naopak zvýhodňována.

Výzkum realizovala společnost Nielsen Admosphere metodou online sběru na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let.

Téměř dvě pětiny Čechů souhlasí s výrokem, že u nás mají národnostní menšiny víceméně rovné podmínky. Zároveň je ale každý čtvrtý toho názoru, že v některých oblastech stále existuje prostor pro zlepšení. Pouze zhruba jeden z deseti dotázaných (11 %) zastává názor, že zde mají národnostní menšiny horší podmínky než ostatní občané. V očích více než poloviny Čechů aktivních na internetu (51 %) jsou však národnostní menšiny v České republice naopak zvýhodňovány, a to alespoň v některých případech (31 %), ale i obecně (20 %).

Na otázku, které konkrétní národnostní menšiny jsou v České republice znevýhodňovány, respondenti nejčastěji odpovídali, že romská (23 %) a ukrajinská (20 %). Třetí nejčastěji zmiňovaná byla menšina arabská (14 %) a čtvrtá vietnamská (12 %). Jak už ale také naznačily výsledky z předchozí otázky, polovina dotázaných (51 %) zde uvedla, že žádnou konkrétní národnostní menšinu nepovažuje v České republice za znevýhodňovanou.

Internetoví Češi pak také volili ty národnostní menšiny, které jsou podle nich v České republice naopak zvýhodňované. Zde byla ve většině případů (63 %) uváděna opět romská menšina, dvojciferných hodnot pak dosáhla už pouze menšina arabská (12 %).

Pokud jde o osobní zkušenost se znevýhodněním na základě národnostního, případně rasového/etnického původu, 64 % internetových Čechů uvedlo, že se s ním nesetkali – ani osobně ani ve svém okolí. Téměř 30 % má s takovou situací zkušenosti zprostředkované, tedy ocitli se v ní jejich známí, rodina, přátelé a podobně, případně byli sami respondenti svědky takové situace. Osobní zkušenosti se znevýhodněním uvedlo 9 % dotázaných. Větší osobní či zprostředkovanou zkušenost s tímto typem znevýhodnění mají z věkových skupin mladší respondenti do 34 let.

Respondenti také odpovídali na otázku, zda je podle nich problematika rasismu v České republice dostatečně řešena. Více dvě pětiny respondentů se domnívají, že ne, naopak více než třetina zastává názor, že ano. Každý desátý si pak myslí, že problematika rasismu se České republiky netýká a zbytek (13 %) na situaci nemá názor.

Zajímavé jsou zde rozdíly v odpovědích různých socio-demografických skupin. Muži jsou například většími zastánci názoru, že se rasismus v České republice řeší adekvátně (45 % mužů vs. 27 % žen) a stejný názor zastávají ve větší míře lidé s vysokoškolským vzděláním (v porovnání s jinými vzdělanostními skupinami). Že se problematika rasismu naší země netýká, si také myslí větší podíl mužů (14 %) než žen (6 %) a z věkových skupin se k tomu názoru o něco více kloní starší věkové skupiny nad 45 let.

Každý druhý internetový Čech si myslí, že u nás mají národnostní menšiny alespoň někdy lepší podmínky než většina