Tiskové zprávy

National Pandemic Alarm: Očkování je pomalé, vakcíny neschválené EU ale nechceme

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 19.–22. března 2021. Výsledky komentuje Senior Research manažerka Lucie Vlčková.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát se v Česku nyní pohybuje na hodnotě 40 bodů, což je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Odpovídá stavu postojů v září 2020, kdy nás zasáhla druhá vlna pandemie COVID-19; na podobné hodnotě byl také stav důvěry ve vládu v únoru 2021. Vládě v Česku důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Obdobný stav, který je v Česku, je nyní i v Polsku (40 bodů), hodnota se však od poslední vlny výzkumu snížila o 3 body. Naopak nižší důvěra ve vládní aparát než v Česku byla v této vlně naměřena na Slovensku (35 bodů) a v Bulharsku (36 bodů). Vyšší hodnoty jsme zaznamenali v Maďarsku (44 bodů), kde index od minulé vlny vzrostl o 1 bod.

Index paniky se od počátku roku 2021 v Česku zvyšuje, nyní dosahuje hodnoty 64 bodů, což odráží stav z dubna loňského roku. Podobná situace je také v Polsku (65 bodů), na Slovensku a v Maďarsku (obě země 66 bodů). Naopak lepší situace je nyní v Bulharsku, kde hodnota indexu paniky dosahuje 59 bodů.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID- 19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se od počátku roku 2021 postupně zvyšuje, což vzhledem k současné situaci v ČR není překvapivé. Také hodnoty v ostatních zemích narostly zhruba o jeden bod a s výjimkou Bulharska odpovídají nynější čísla stavu přesně před rokem, tedy na konci března 2020.

Srovnatelně s Čechy (63 bodů) jsou na tom i lidé v Bulharsku (63 bodů) a Polsku (61 bodů). O něco hůř pak dopady pandemie vnímají Slováci (68 bodů) a Maďaři (66 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.

Index ochoty k očkování se v průběhu měsíce března zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 58 bodů. Od poslední vlny výzkumu, která proběhla v únoru, stoupla hodnota indexu v ČR skokově o 8 bodů.

I ve všech ostatních zemích sledujeme nárůst: razantně se projevil v Maďarsku (nyní 57 bodů) – hodnoty se tam od poslední vlny zvýšily o 9 bodů. V Bulharsku se hodnota indexu zvýšila o 4 body (nyní 39 bodů) a na Slovensku o 2 body (nyní 54 bodů). V Polsku hodnota zůstává na stejné úrovni jako v druhé polovině února (50 bodů).

Pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se tak mění: nejvyšší ochota je nyní v Česku (58 bodů) a Maďarsku (57 bodů), poté na Slovensku (54 bodů), v Polsku (50 bodů) a nejméně pak v Bulharsku (39 bodů).

Tempo očkování proti COVID-19 je pomalé

Podle výzkumu National Pandemic Alarm hodnotí převážná většina lidí aktuální tempo očkování proti COVID-19 jako pomalé (74 %), k čemuž se ve větší míře přiklání obyvatelé velkých měst. Pouze 11 % dotazovaných zastává názor, že rychlost očkování je adekvátní; zhruba stejný počet lidí na tuto situaci naopak nemá názor nebo danou situaci nedokáže posoudit (13 %).

S používáním vakcín neschválených EU lidé nesouhlasí

Vzhledem k tomu, že Češi hodnotí systém očkování proti COVID-19 v ČR jako pomalý, je zajímavé navázat otázkou, zda by souhlasili s použitím dalších vakcín, které se objevily na mezinárodním trhu, ale Evropská léková agentura (EMA) je (zatím) neschválila či nedoporučila.

Z respondentů Českého národního panelu tuto možnost více než polovina odmítla (56 %); nechtěli by tedy přistoupit k očkování jinými vakcínami než těmi schválenými EMA. Ve větší míře to odmítají ženy, lidé z Prahy a Středočeského kraje, vysokoškoláci a také lidé do 34 let. Zhruba čtvrtina dotazovaných by naopak používání takových vakcín schvalovala (26 %), s čímž se ztotožňují spíše muži, lidé nad 45 let a také lidé s nižším vzděláním.

Stranou pak stojí 18 % nerozhodných, kteří na tuto situaci nemají názor nebo ji neumí posoudit.

„Ukazuje se, že Češi nehodnotí tempo očkování v Česku nijak kladně, ale nechtějí jej urychlit za cenu očkování neschválenými vakcínami. Evropská léková agentura tak pro respondenty zůstává důležitou autoritou. Kladný postoj k očkování jinými vakcínami – diskutovanými příklady jsou u nás například Sputnik V nebo CoronaVac – zaujímají spíše starší lidé a je silnější také mezi jedinci s nižším vzděláním,“ uvádí k otázce Lucie Vlčková, Senior Research Manager Nielsen Admosphere.

Polovina lidí by aktuálně pozastavila očkování vakcínou AstraZeneca

V nedávné době se objevily široce medializované případy zdravotních komplikací u lidí, kteří absolvovali očkování vakcínou AstraZeneca. Na jejich vyhodnocování se stále pracuje, Evropská léková agentura (EMA) však již minulý čtvrtek 18. března potvrdila bezpečnost dané vakcíny, k čemuž se přiklání i řada odborníků.

Ve výzkumu, k němuž proběhl sběr dat krátce po zmíněném prohlášení EMA (19.-22. března), jsme se respondentů zeptali na to, co si myslí o možnosti pozastavení očkování vakcínou AstraZeneca v ČR, dokud se zcela nevyjasní okolnosti jejích případných vedlejších účinků. Třetina lidí si nemyslí, že by bylo toto pozastavení správným krokem (32 %), k čemuž se hlásí spíše muži a lidé s vysokoškolským vzděláním. Příklon k tomuto tvrzení také roste spolu se zvyšujícím se věkem respondentů. Polovina respondentů Českého národního panelu se však o víkendu přiklonila k názoru, že by bylo správné očkování touto vakcínou v ČR pozastavit (50 %), s tímto názorem se naopak ztotožňovaly ve větší míře ženy.  Zhruba pětina na eventualitu zastavení očkování vakcínou od AstraZeneca nemá názor nebo situaci nedokáže posoudit (18 %). K tomu se přiklonili převážně nejmladší dotazovaní ve věku 15–24 let.

Názorová roztříštěnost v otázce ministra zdravotnictví Blatného

Index důvěry ve státní aparát ukazuje, že důvěra ve vládu a její činitele je v Česku na nízké úrovni. Mezi Čechy se také objevuje názorová nejednoznačnost ohledně postu ministra zdravotnictví – tedy nepanuje zde shoda na tom, jestli by měl současný ministr Jan Blatný ve funkci zůstat, nebo být odvolán.

Dvě pětiny dotazovaných by aktuálně ponechaly Jana Blatného ve funkci (41 %). Tento názor je z věkových skupin nejsilnější mezi lidmi nad 55 let a také ve větší míře mezi vysokoškoláky.

Další třetina respondentů je ve svém postoji zdrženlivá a neví, zda by měl být současný ministr Jan Blatný odvolán nebo ne (32 %). Vyhraněný názor nemají ve větší míře ženy a mladí lidé ve věku 15–24 let. Obdobné procento lidí by naopak souhlasilo s odvoláním Jana Blatného (28 %). K tomuto názoru se přiklonili spíše lidé se základním vzděláním.

Restrikce a tvrdší lockdown dodržujeme, často už nemáme kam ustoupit

Vyhlášení nového nouzového stavu, a ještě tvrdšího lockdownu se v ČR uskutečnilo 1. března 2021. Při této příležitosti byla nařízena další opatření, a to hlavně zákaz volného pohybu osob mezi okresy nebo povinné testování ve firmách.

Při dotazu na dodržování aktuálních opatření uvedla více než polovina respondentů Českého národního panelu, že se jejich přístup nezměnil, protože opatření v tomto rozsahu dodržovali už předtím (60 %). Tento přístup zaujímají ve větší míře lidé nad 35 let a středoškolsky vzdělaní.

Menší skupina se však novým pravidlům přizpůsobila a dodržuje opatření přísněji než před 1. březnem (23 %). Jsou to mladší dotazovaní ve věku 15–24 let, zároveň také starší lidé nad 55 let.

Pouze malé procento lidí pak uvádí, že přístup nezměnili, protože pravidla nedodržovali nijak striktně ani předtím (10 %), nebo dokonce v dodržování polevili (7 %). Polevování je nejčastější mezi respondenty věkové skupiny 15–24 let.


Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.