Tiskové zprávy

National Pandemic Alarm: Očkování stále postupuje pomalu, míní polovina lidí

National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 14.–17. května 2021. Výsledky komentuje Senior Research manažerka Lucie Vlčková.

Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti COVID-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, je v Česku nyní na hodnotě 44 bodů. Oproti minulé vlně narostla hodnota indexu o 3 body. Vládě stále důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let, také o něco více muži než ženy. O něco nižší je hodnota indexu na Slovensku, která nyní dosahuje 41 bodů a zůstává na stejné úrovni jako v dubnu.

Index paniky se v Česku od března postupně snižuje – od té doby klesl celkem o 7 bodů. Nyní je na hodnotě 57 bodů, což je od dubnové vlny o 2 body méně. Tomuto stavu bezpochyby přispívá příznivější epidemická situace v zemi, rozvolňování opatření a pozvolný návrat k normálnímu životu. Index paniky se od března snižuje také na Slovensku, kde od té doby klesl celkem o 6 bodů. Aktuální hodnota je 60 bodů, od poslední dubnové vlny výzkumu je to o 5 bodů méně. V obou zemích vykazují větší míru paniky respondenti ve věku 55 a více let a spíše ženy než muži.

Index ochoty k očkování v Česku vystoupal na hodnotu 66 bodů, což představuje oproti dubnové vlně nárůst o 7 bodů. Na Slovensku se hodnota indexu nezměnila a zůstává stále na hodnotě 57 bodů. Pro obě země platí, že vyšší ochotu nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 lze pozorovat spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

Očkování stále odsýpá pomalu, míní polovina Čechů

V Česku v posledních týdnech sice zrychlilo tempo očkování, polovina respondentů ho ale stále hodnotí jako pomalé. Rychlé je podle 7 % lidí a 30 % je toho názoru, že je adekvátní. Ostatní (13 %) situaci nedokážou posoudit.

„V každém případě můžeme nyní v odpovědích pozorovat o poznání větší optimismus než před dvěma měsíci, kdy respondenti hodnotili postup očkování naposledy: tehdy označily tři čtvrtiny dotázaných tempo vakcinace za pomalé a pouhých 11 % ho považovalo za adekvátní,“ komentuje výsledky Lucie Vlčková, Senior Research Manager společnosti Nielsen Admosphere.

Lidé nemají výraznou preferenci, kde se nechat očkovat

Respondenti, kteří ještě nejsou očkovaní vakcínou proti COVID-19 a zároveň očkování neodmítají, nemají výraznou preferenci v tom, kde by se chtěli nechat očkovat. Třetina z nich by ráda dostala vakcínu u praktického lékaře (33 %), přičemž častěji než ostatní by to preferovali dotazovaní ve věku 55 a více let a také respondenti z vesnic. O něco méně lidí by rádo navštívilo specializované očkovací centrum (28 %), kam by se ve větší míře vydali vysokoškoláci, také poměrně nepřekvapivě lidé z Prahy a Středočeského kraje a obecně obyvatelé velkých měst.

„Přestože otevření velkých očkovacích center u nás přispělo ke zrychlení očkování, lidé mají stále ve velké míře zájem o vakcinaci u praktického lékaře, který je pro ně známou a důvěryhodnou osobou a zároveň zná jejich případné diagnózy. Pro nejstarší dotázané, kteří by tuto možnost uvítali nejvíce, jsou praktici zároveň nejméně stresujícím místem,“ doplňuje Lucie Vlčková.

Čtvrtina by pak ráda šla na očkování proti COVID-19 do nemocnice či na polikliniku (25 %), tuto možnost by také o něco častěji volili lidé z Prahy a Středočeského kraje než lidé z Čech a Moravy.

Mezi dotazovanými, kteří přímo uvedli, že nemají žádné preferované místo, kde se nechat očkovat (28 %), jsou častěji lidé mladšího věku. Se zvyšujícím se věkem deklarace této možnosti klesá.

Na restaurace a cestování se těšíme, na návrat z home office ale ne

Striktní vládní nařízení proti šíření COVID-19 se už pomalu uvolňují, a proto jsme se v této vlně respondentů Českého národního panelu ptali na to, na co se osobně nejvíce těší.

Téměř polovina dotazovaných uvádí, že se nejvíce těší na posezení v restauraci, hospodě, kavárně či baru (45 %). Tuto příležitost častěji uváděli lidé ve věku 25–34 let a obyvatelé velkých měst. Třetina lidí se pak těší, že bude moci volně cestovat po ČR (34 %), což častěji zmiňovali starší dotazovaní nad 55 let. Méně než třetina lidí se těší, že si dopřeje cestování do zahraničí (30 %), to zase častěji říkají mladí lidé ve věku 15–24 let, vysokoškoláci a ti, kteří bydlí ve velkých městech; nebo že navštíví kulturní akce jako koncerty, festivaly, divadla a podobně (28 %) – na tuto příležitost se spíše těší lidé do 34 let, vysokoškoláci a výrazně častěji ženy než muži.

Z dalších možností si pak zhruba čtvrtina „brousí zuby“ na návštěvu služeb jako jsou kadeřnická péče, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže apod. (26 %) a také na návštěvu českých památek, hradů a zámků bez omezení skupinových prohlídek (24 %). 15 % respondentů se těší na to, až se jejich děti vrátí do školy (bez střídavého režimu) – není divu, že tuto možnost častěji uváděli lidé ve věku 35–54 let.

Zajímavé je, že nejméně deklarovanou možností je zde úplný návrat ze široce zavedených home office zpět na pracoviště (2 %).

„Ukazuje se, že plný návrat z domácího pracovního režimu do kanceláří má ve srovnání s obnovením volnočasových aktivit výrazně nižší prioritu. ‚Vrátit se do normálu‘ pro nás znamená hlavně možnost znovu se setkávat a cestovat,“ doplňuje Lucie Vlčková z Nielsen Admosphere.

Aktuální rychlost rozvolňování opatření je podle dvou pětin lidí adekvátní

Dvě pětiny Čechů souhlasí s aktuální podobou rozvolňování opatření proti COVID-19 u nás, tempo je podle nich adekvátní. Tvrdí to ve větší míře starší respondenti ve věku 55 a více let. Méně než čtvrtina dotazovaných má pak pocit, že rozvolňování probíhá příliš pomalu (24 %) – s čímž se ztotožňují spíše lidé od 34 let do 55 let a respondenti se středním vzděláním bez maturity. Podobné procento naopak míní, že je rozvolňování moc rychlé (22 %). S touto možností se častěji ztotožňují nejmladší věkové skupiny 15–24 let.


Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK, která sdružuje národní panely v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku a disponuje v těchto zemích více než 100 tisíci respondenty.